Co se povedlo a kam chci univerzitu posunout

Proč jste se rozhodl kandidovat?

První období bylo o vybudování základů, druhé má být o jejich zúročení. Kandiduji proto, že mám pocit dobře započaté práce, ve které bych rád pokračoval.

V uplynulých čtyřech letech jsme univerzitu značně posunuli. Budovali jsme kapacity, rozjeli strategické projekty a připravujeme nové, navazující projekty, posílili jsme postavení Ostravské univerzity v České republice i v zahraničí. Zájem o studium na OU neustále roste, za rok už budeme schopni nabídnout dvojnásobné ubytovací kapacity, za které se nebudeme muset stydět.

Teď přichází etapa, kdy můžeme výsledky této práce naplno využít. Současně mohu díky působení v předsednictvu České konference rektorů a v Reprezentativní komisi pro rozpis rozpočtu veřejných VŠ prosazovat zájmy Ostravské univerzity i při přípravě vysokoškolské legislativy. Chci nabytých zkušeností a pozic v důležitých orgánech využít ve prospěch naší univerzity.

Jak byste se jako rektor charakterizoval?

Navenek jsem ambasadorem a aktivním obhájcem zájmů Ostravské univerzity. Uvnitř jsem spíše týmový než autoritativní manažer. Věřím v diskusi, spolupráci a hledání konsenzu. Současně ale platí, že za rozhodnutí univerzity nesu odpovědnost já.

Jakou máte vizi do druhého období?

Mám jasnou představu o tom, kam by se měla univerzita dál posunout. Naší ambicí není být největší univerzitou, ale – jak praví naše motto – univerzitou s posláním, otevřenou světu a angažovanou v regionu. To znamená spojovat kvalitní vzdělávání, mezinárodně respektovaný výzkum a odpovědnost vůči Moravskoslezskému kraji.

Také je třeba připomenout, že v průběhu druhého období skončí výrazná podpora evropských projektů, a proto je nutné univerzitu provést i tímto obtížnějším obdobím. Dosud směřovaly významné zdroje do podpory infrastruktury, v dalším období budeme tyto kapacity rozvíjet.

Tato vize se promítá do připravovaných projektů jako LERCO 2.0 nebo RESCUE, které propojují univerzitu s nemocnicemi, průmyslem i veřejnou správou, přičemž dominantní část financí bude směřovat do zaměstnanců.

Jaké jsou vaše priority pro další období?

Největším aktivem univerzity jsou lidé. I když nejsme zrovna bohatá univerzita, budu se snažit nadále směřovat finance do zaměstnanců a studujících. Mzdy by měly růst stejně jako rozpočet OU. Chystám se zlepšit i podmínky doktorandů – nová PhD akademie v univerzitní knihovně.

Velkou pozornost budu věnovat přípravě nových akreditací, kde fakulty potřebují maximální podporu. A obecně chci napřít ještě více sil směrem k získávání evropských výzkumných projektů a dalších externích prostředků, protože nás čeká demografický propad a konec relativně štědrého programovacího období. Tyto výzvy musíme společně zvládnout.

Vedle toho chci pokračovat v modernizaci univerzity – od digitalizace a smysluplného využívání umělé inteligence až po zjednodušování administrativy tak, aby akademici a výzkumníci mohli věnovat co nejvíce času výuce a výzkumu. Důležitá pro mě bude také internacionalizace, získávání kvalitních lidí ze zahraničí a další posilování pozice Ostravské univerzity jako sebevědomé evropské univerzity.Více na webu DZS

Chystáte v případném druhém období nějaké změny?

Ano. Při studijní komisi bych rád zřídil pracovní skupiny pro oblasti mikrocertifikátů a distančního vzdělávání, které považuji pro rozvoj OU za velmi důležité.

Směrem ke studujícím bych chtěl nabídnout výraznější administrativní podporu vybraným akcím (např. Majáles nebo 17. listopadu) a systematickou podporu prvogeneračním studujícím, kterých je na OU hodně.

Také plánuji přesunout Poradenské a kariérní centrum pod úsek paní prorektorky Tomáškové, která má k řadě agend centra opravdu blízko. Do činnosti poradenského centra, včetně rodícího se Centra pro podporu vzdělávání, může přispět i nová vedoucí Centra pro mezinárodní spolupráci Tereza Vengřinová. Má k tomu odborné předpoklady i bohaté zkušenosti z působení na MŠMT.

Plánujeme také výběrové řízení na novou ombudsosobu. Stávající paní ombudsmanka vzhledem k vytížení na jejím kmenovém pracovišti a objemu agendy sociálního bezpečí ukončí své působení na OU na konci roku 2026. Patří jí velké díky za práci na systému sociálního bezpečí, který na OU dle mého názoru funguje velmi dobře.

Také počítám s pátým prorektorem – pro vnější vztahy, umělou inteligenci a digitalizaci, kterým by byl doc. Ondřej Volný, v současnosti proděkan lékařské fakulty a vedoucí katedry umělé inteligence, digitalizace a inovativních technologií a předseda odborné společnosti Česká společnost pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Na srovnatelných univerzitách povětšinou alespoň pět prorektorů mají.

A co podpora evropských projektů, u nichž OU není příliš úspěšná?

Operační programy a evropské výzkumné projekty jsou dvě strany téže mince. Od roku 2023 jsme získali více než 4,5 miliardy korun. V tomto ohledu patříme mezi nejúspěšnější univerzity v České republice. Současně to však spotřebovalo značnou část našich organizačních a zejména výzkumných kapacit. Teď je chceme ve větší míře využít pro evropské výzkumné projekty.

Dlouhodobým problémem nebyla jen úspěšnost, ale především nízký počet podaných žádostí. Situaci jsme změnili vytvořením specializované podpory pro evropské granty. Zatímco mezi lety 2014–2023 bylo podáno 29 projektů Horizont Evropa, v období 2024–2026 to bylo již 50 a další se připravují.

Díky operačním programům máme rekordně posílené výzkumné týmy a současně jsme vybudovali a rozšiřujeme personální kapacity pracoviště pro podporu evropských projektů.

Nemluví se příliš o aplikačním výzkumu?

Základní výzkum zůstává pilířem Ostravské univerzity. Ročně do něj směřuje více než 150 milionů korun institucionální podpory a systém jeho financování jsme neoslabili.

Současně ale reagujeme na změny evropských výzev, které stále více podporují aplikovaný a interdisciplinární výzkum. Pokud chceme uspět v soutěžích o prostředky v řádu miliard korun, musíme umět obě oblasti propojit.

Sliboval jste vyšší mzdy. Jak si teď stojíme?

Minulý rok jsme po dohodě s děkankami a děkany přistoupili k výraznějšímu navýšení tarifních mezd. Využili jsme i další dostupné možnosti. Jen prostřednictvím projektů LERCO, REFRESH a dalších šlo mezi lety 2023–2026 do mezd zaměstnanců více než 618 milionů korun.

Metodika rozpočtu pro veřejné VŠ je už bezmála deset let zafixovaná a nereflektuje změny, které se odehrály – nejen co se týče počtu uchazečů. Podařilo se mi vytvořit koalici zhruba deseti univerzit, které požadují rozfixování metodiky, jež za ty roky rozevřela nůžky mezi českými univerzitami a vytvořila velkou nerovnost ve výši příspěvku na jednoho studujícího. Pro Ostravskou univerzitu je tento systém mimořádně nevýhodný.

Jako místopředseda České konference rektorů mám mnohem větší možnost na tuto nespravedlnost poukazovat a žádat nápravu – to také činím.

Zastavme se u podmínek doktorandů. To je celorepublikově hodně viditelné téma.

Je, a pro nás se toto téma stalo jednou z priorit, ačkoliv rozpočtově se potýkáme s většími problémy než řada jiných vysokých škol. V našem strategickém záměru jsme se zaměřili na celý systém velmi pečlivě a u kulatých stolů MŠMT je OU ustanovena spolu s ČZU jako univerzita koordinující tato jednání po obsahové stránce.

Vytvořili jsme novou pozici koordinátorky doktorských studií, zavedli jsme adaptační kurz Doktorandské rozkoukání a je spuštěný nový web pro doktorandky a doktorandy obsahující veškeré podpůrné informace včetně kurzů Doktorské školy, které rozšiřujeme. Během léta pracujeme na anglické verzi všech dokumentů i samotného webu, aby do nového akademického roku bylo vše plně v provozu.

Rekonstrukce jednoho z pater Univerzitní knihovny po uvolnění knihovního fondu by měla vytvořit důstojné prostředí nejen Doktorské škole, ale nabídnout i prostory sloužící jako studovny a místnosti pro workshopy a další aktivity studujících. Ještě v tomto roce chystám další kroky, které pomohou i finanční situaci „starších“ doktorandů.

Sliboval jste větší zapojení studentů.

To je pravda a myslím, že se to daří naplňovat; rád bych v tomto trendu pokračoval i v budoucnu. Výsledkem je znatelný nárůst studentských organizací a hlavně konkrétních aktivit. Výsledky podpořených projektů si vždy od samotných zástupců spolků vyslechnu se zájmem a radostí.

Studující byli zapojeni do přípravy Strategického záměru, podpořil jsem vznik Studentského panelu při Radě pro vnitřní hodnocení a zapojili jsme studující do pracovních skupin. Podařilo se nám vytvořit grantový systém na podporu činnosti spolků a těší mě obrovský zájem spolků o tuto podporu.

Rostoucí zájem o budování a stmelování univerzitní komunity mě těší. V mládí jsem byl u zrodu několika iniciativ takzvaně odspodu.Rozhovor pro VaV Jsem rád, když vidím zájem o dění kolem sebe i mezi našimi studujícími.

A co investiční akce?

Už 7. září budeme otevírat budovu výzkumného centra LERCO v areálu lékařské fakulty. Prioritou je pochopitelně včasné dokončení dvou nových bloků kolejí na Hladnově, což je akce za zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Kdyby se nám nepodařilo vyjednat podporu města a kraje ve výši 180 milionů korun, stavba kolejí by se vůbec nezahájila. Nutno dodat, že tuto výraznou podporu krajských i ostravských zastupitelů mi závidí rektoři z jiných krajů.

Pochopitelně bedlivě dohlížíme i na realizaci rekonstrukcí budov přírodovědecké a filozofické fakulty. Do příštích let považuji za důležitou rekonstrukci budovy fakulty umění v Mariánských Horách, rekonstrukci a významné rozšíření budovy Ústavu anatomie lékařské fakulty a dostavbu areálu pedagogické fakulty na ulici Fráni Šrámka.

Celkový objem investic OU je dnes mnohem větší než dříve. Podařilo se nám získat více než 2,2 miliardy korun na investice. Měsíčně dnes proinvestujeme kolem 50 milionů korun, což je násobně více než v předchozím období. To klade obrovské nároky na řadu oddělení.

Jak je to s přípravou univerzitní a klinické školy?

Ideová stránka projektu má již zřetelné obrysy. Těší mě, že se do diskuse zapojila řada akademiků. To potvrzuje zájem o inovace a kvalitní výuku, což považuji za skvělou zprávu o naší univerzitě.

V tuto chvíli však nemohu dát souhlas s investicí v řádu jedné miliardy korun bez jasně doložené ekonomické udržitelnosti. Není dořešeno financování stavby ani provozní model. Mojí odpovědností je chránit dlouhodobou finanční stabilitu univerzity.

Je třeba dodat, že jde o mimořádně komplexní projekt, který vyžaduje velmi důkladnou přípravu a mimo jiné i úzkou spolupráci s městem.

Jaké je dnes postavení OU v regionu?

Troufnu si tvrdit, že značka OU je dnes již pevnou součástí našeho kraje. Věnovali jsme značnou pozornost prohlubování vztahů se statutárním městem Ostrava, Moravskoslezským krajem, Moravskoslezským inovačním centrem a VŠB-TUO, což se naší univerzitě vrací a vracet bude.

Příkladem už teď je projekt vysokoškolských kolejí a strategické projekty LERCO a REFRESH. Za úspěch považuji i to, že se podařilo pro OU získat pozici hostitele slavnostního zahájení akademického roku 2027–2028 – tedy akce, na které se sejdou nejen rektorky a rektoři, ale přední představitelé institucí spojených s vědou a výzkumem i zástupci vlády.

A pokud regionem myslíte Evropu, v té jsme zase lépe zasíťovaní díky členství v evropské alianci univerzit NEOLAiA.

Hovořil jste na to téma i s premiérem během jeho návštěvy na univerzitě?

Je to tak. Bylo z toho hlavní téma našeho setkání, které proběhlo na žádost pana premiéra, jenž chtěl vidět, jak probíhá výstavba našich kolejí. Vedle premiéra dorazil i vicepremiér Havlíček a ministr Juchelka.

Za úspěch považuji, že se podařilo členy vlády přesvědčit o tom, že zafixovaný stav financování veřejných VŠ je zejména pro univerzity v regionech značně nespravedlivý – pro OU to platí zvláště. Pan premiér přislíbil, že požádá o řešení ministra školství, tak se i stalo. Vše se teď bude odvíjet od výše rozpočtu pro veřejné VŠ. Bude-li meziroční nárůst, šance na úpravu přerozdělení podle mě určitě je.

Měl bych zmínit, že návštěva premiéra na OU vyvolala nevoli a protest studujících. S těmi jsem se ještě týž den sešel, vyslechl si je a navrhl jim, že uspořádám pro akademickou obec debatu o tom, co je to apolitická univerzita. Debata proběhla na konci května a byla za mě velmi přínosná. Měl jsem možnost informovat o tom, že již před dvěma lety jsem se s děkankami a děkany shodl na pravidlech týkajících se návštěv politiků na OU.

Univerzita musí spolupracovat s volenými politiky, ale nemůže se dostat do jejich područí. Musí zůstat přísně nestranická a do politické soutěže nevstupovat.Rozhovor pro Universitas

Před čtyřmi lety jste sliboval, že pod vaším vedením rektorát nenabobtná.

Když univerzitě během několika let vzroste rozpočet z přibližně 1,4 miliardy korun na více než 2,2 miliardy korun, nemůže fungovat se stejným administrativním zázemím. Přesto administrativa rostla výrazně pomaleji než univerzita jako celek.

Přibylo 221 úvazků na celé univerzitě, z toho pouze 22 na rektorátu, přičemž významná část byla financována z externích projektů.

Ačkoliv jsem sliboval „jen“ revizi agend rektorátu, zadal jsem historicky první externí personální audit rektorátu na OU – a ten nepotvrdil nadbytečnost těchto pozic. Spíše naopak: v některých případech nám bylo doporučeno další personální posílení agend.

Kde vnímáte největší rezervy? Co byste z dnešního pohledu udělal jinak?

Nesporně to souvisí s oblastí interní komunikace. Přiznávám, že jsem sám doufal v rychlejší a znatelnější změnu. Pevně věřím, že ta přijde se spuštěním intrawebu na podzim. Těší mě aspoň, že je hojně využívaná a pozitivně hodnocená studentská aplikace.

Druhou oblastí je digitalizace. I tam vnímám, že by věci mohly jít rychleji. Narážíme bohužel mimo jiné i na personální kapacity našeho Centra informačních technologií. Ale i tak se povedlo dost – například přihlášky ke studiu, evidence majetku, průvodky ke smlouvám, žádanky, odměny, personální dokumenty, hodnocení zaměstnanců; brzy spustíme i elektronické výkazy odpracované doby. Dále pracujeme na digitalizaci oblasti doktorského studia.

Do druhého období bych šel se závazkem: doladit intraweb, omezit duplicitní komunikaci a zavést měřitelný plán další digitalizace.

Z dnešního pohledu také vnímám, že některé personální změny byly přínosné a mohly proběhnout dříve.

A co Centrum marketingu, komunikace a popularizace, které se personálně zásadně proměnilo – plní vaše očekávání?

Je pravda, že obměna proběhla velmi rychle. Nová vedoucí však zadání plní velmi dobře. Myslím, že fakulty jsou vtahovány do přípravy celouniverzitních kampaní více než kdy jindy a podílejí se na přípravě uchazečské kampaně i dalších akcí.

I čísla jsou příznivá. Sledovanost sociálních sítí OU stále roste. K tomu připočtěme novou agendu, zejména sérii výjezdů na Slovensko a turné po středních školách ve městech našeho kraje. Počet výjezdů na střední školy se od roku 2024 více než zdvojnásobil – z 34 na 74. To se propisuje i do stále rostoucího počtu uchazečů o studium na OU.

Přitom náklady na centrum nerostou a výkonnost se rozhodně nesnížila ani poté, co jsem zrušil dvě místa vedoucích oddělení.

Jak byste závěrem krátce zhodnotil předchozí období?

Když se ohlédnu za prvním obdobím, máme konkrétní výsledky. Za poslední čtyři roky se nám podařilo univerzitu výrazně posunout. Otevřeli jsme Zubní lékařství, rozjeli LERCO a další strategické projekty, zahájili výstavbu nových kolejí a posílili vědu, transfer i mezinárodní spolupráci.

Zájem o studium na OU přitom dál roste – v roce 2026 jsme překročili 17 tisíc přihlášek. Současně jsme posílili podporu studentů, doktorandů i zaměstnanců a výrazně prohloubili spolupráci s městem a krajem.

První období tak podle mě nebylo jen o jednotlivých projektech, ale o tom, že se Ostravská univerzita stala sebevědomější, viditelnější a lépe připravenou na další etapu svého rozvoje. Na tom chci v druhém období stavět.