Co se povedlo a kam chci univerzitu posunout

Pane rektore, proč jste se rozhodl znovu kandidovat?

Kandiduji, protože věřím, že jsme v posledních čtyřech letech udělali důležitý kus práce a že ještě není hotovo. Úspěšně jsme rozběhli strategické projekty, posílili schopnost univerzity získávat a řídit velké investice a připravili nové zázemí pro výzkum a další rozvoj. Jedním z nejviditelnějších příkladů je budova LERCO za zhruba 850 milionů korun. To nejsou projekty pro projekty samotné. Už dnes vytvářejí lepší podmínky pro lidi uvnitř univerzity a otevírají nové možnosti ve vědě, vzdělávání i spolupráci s regionem a zahraničím. První období bylo o vybudování základů, druhé má být o jejich zúročení. Teď přichází chvíle, kdy se musí ukázat, co všechno dokážeme z těchto nových možností vytěžit pro studenty, zaměstnance, vědu i region.

Nepopírám, že i pro mě byly některé věci nové. Ale učím se rychle a díky působení v předsednictvu České konference rektorů a v Reprezentativní komisi pro rozpis rozpočtu veřejných vysokých škol mohu hájit zájmy Ostravské univerzity při přípravě vysokoškolské legislativy a být u klíčových jednání. Budoucnost nebude jednoduchá, ale je otevřená. A já jsem připraven věnovat svou energii naší univerzitě.

Jak byste sám sebe coby rektora charakterizoval?

Navenek jako ambasadora a aktivního obhájce zájmů Ostravské univerzity. Uvnitř jsem spíše týmový hráč než autoritativní manažer. Věřím v diskusi, spolupráci a hledání konsenzu. Současně ale platí, že za rozhodnutí univerzity nesu odpovědnost já.

Změnilo se nějak postavení OU v regionu během doby vašeho předchozího působení ve funkci?

Troufnu si tvrdit, že Ostravská je dnes již pevnou součástí našeho kraje. Věnovali jsme značnou pozornost prohlubování vztahů se Statutárním městem Ostrava, Moravskoslezským krajem, Moravskoslezským inovačním centrem a VŠB-TUO, což se naší univerzitě vrací a vracet bude. Příkladem už teď je projekt vysokoškolských kolejí, strategické projekty LERCO a REFRESH. Za úspěch považuji i to, že se podařilo získat pro OU funkci hostitele slavnostního zahájení akademického roku 2027–2028, tedy akce, na které se scházejí nejen rektorky a rektoři, ale i přední zástupci institucí spojených s vědou a výzkumem spolu s nejvyššími státními představiteli. A pokud regionem myslíte Evropu, v té jsme zase lépe zasíťovaní díky členství v evropské alianci univerzit NEOLAiA.

Před čtyřmi lety jste sliboval, že pod vaším vedením rektorát nenabobtná, jak to dopadlo?

Ačkoliv jsem sliboval „jen“ revizi agend rektorátu, zadal jsem historicky první externí personální audit rektorátu na OU a ten nepotvrdil nadbytečnost těchto pozic. Spíše naopak, v některých případech nám bylo doporučeno další personální posílení agend. Je to logické, protože když univerzitě během několika let vzroste rozpočet z přibližně 1,4 miliardy korun na více než 2,2 miliardy korun, nemůže fungovat se stejným administrativním zázemím. Přesto administrativa rostla výrazně pomaleji než univerzita jako celek. Z celkového nárůstu počtu zaměstnanců na univerzitě připadá na rektorát pouhých 10 %, přičemž významná část byla financována z externích projektů.

Dalším slibem bylo navýšení mezd. Jak si teď stojíme?

Mezi lety 2023–2026 šlo do mezd zaměstnanců více než 534 milionů korun. Minulý rok jsme po dohodě s děkankami a děkany přistoupili k výraznějšímu navýšení tarifních mezd. Tím to ale nemůže skončit. Metodika rozpočtu pro veřejné VŠ je už bezmála deset let zafixovaná a nereflektuje změny, které se odehrály, nejen co se týče počtu uchazečů. Podařilo se mi vytvořit koalici cca deseti univerzit, které požadují rozfixování metodiky, která za ty roky rozevřela nůžky mezi českými univerzitami a vytvořila velkou nerovnost ve výši příspěvku na jednoho studujícího. Pro Ostravskou univerzitu je tento systém mimořádně nevýhodný. Jako místopředseda České konference rektorů mám mnohem větší možnost na tuto nespravedlnost poukazovat a žádat nápravu, to také činím.

Řešil jste téma fixace metodiky rozpočtu i s vládními představiteli?

Je to tak. Měli jsme příležitost toto téma řešit přímo u nás na Ostravské univerzitě s premiérem Babišem, vicepremiérem Havlíčkem i ministrem Juchelkou. Troufám si říct, že vedle prohlídky výstavby našich kolejí to bylo hlavní téma. Můžu prozradit, že se nám podařilo členy vlády přesvědčit o skutečnosti, že zafixovaný stav financování veřejných VŠ je zejména pro univerzity v regionech značně nespravedlivý – a pro naši Ostravskou to platí obzvlášť. Považuju za úspěch, že nám pan premiér přislíbil, že požádá o řešení této skutečnosti ministra školství Plagu. Tak se i stalo a vše se teď bude odvíjet od výše rozpočtu pro veřejné vysoké školy. Bude-li znatelný meziroční nárůst, šance na úpravu přerozdělení podle mě určitě je. Ale nemůžeme se spokojit s příslibem a musíme dál pracovat na tom, aby celý systém byl spravedlivější.

Zmíněná návštěva velmi rezonovala na sociálních sítích a vyvolala nevoli mezi některými studujícími. Udělal byste zpětně něco jinak?

Máte pravdu, že jsme dopad schůzky řešili i v rámci vedení. Nicméně s protestujícími studenty jsem se ještě ten den sešel, vyslechl si je a navrhl jim, že uspořádáme debatu, která bude řešit otázku apolitičnosti univerzity. Debata proběhla na konci června a byla za mě velmi přínosná. Zároveň jsem měl možnost informovat všechny o tom, že jsme se již před dvěma lety s děkankami a děkany shodli na pravidlech týkajících se návštěv politiků na naší univerzitě. Politici jsou voleni a jako instituce placená z veřejných peněz jim zákonitě musíme popsat to, co nás trápí, a řešit s nimi konstruktivně možné změny. Fotky nezpůsobí to, že změníme naše myšlení, opustíme nestranickost a skončíme v područí politiků. Koneckonců naše podpora svobodných veřejnoprávních médií je jasným důkazem, že umíme hájit principy, které nás jako Ostravskou univerzitu definují (více např. v rozhovoru pro Universitas).

Vraťme se zpět k předvolebním slibům. Před čtyřmi lety jste sliboval větší zapojení studujících do chodu univerzity. Povedlo se vám dát studentkám a studentům větší prostor?

To je pravda a myslím, že se to daří naplňovat, rád bych v tomto trendu pokračoval i v budoucnu. Souvisí s tím i nárůst počtu studentských organizací na 36 a hlavně množství konkrétních aktivit. Výsledky podpořených projektů si vždy od zástupců jednotlivých spolků vyslechnu, zajímá mě to a mám z nich radost. Studující byli zapojeni do přípravy Strategického záměru, podpořil jsem vznik Studentského panelu při Radě pro vnitřní hodnocení a zapojili jsme je do pracovních skupin. Snažím se se studujícími vést otevřený dialog a naslouchat jim. K tomu sloužila třeba i akce Čaj o páté, v níž bych rád v budoucnu pokračoval. Setkání s doktorandkami a doktorandy pak přímo vedla ke konkrétním změnám, které jsme zapracovali např. do Standardů doktorského studia.

Podařilo se nám také vytvořit grantový systém na podporu činnosti spolků a těší mě obrovský zájem spolků o tuto podporu. Rostoucí zájem o budování a stmelování univerzitní komunity mě těší. V době vlastního studia jsem byl u zrodu několika iniciativ takzvaně odspodu (více např. v tomto rozhovoru). Je pro mě povzbuzením, když vidím zájem o dění kolem sebe i mezi našimi studujícími.

Objevují se otázky ohledně vzniku Univerzitní/klinické školy. Jak to s ní vypadá?

Vážím si práce všech, kteří se na její přípravě od začátku podílejí, protože je vidět, že ideová stránka projektu má již zřetelné obrysy. Těší mě, že se do diskuse zapojila řada akademiků. To potvrzuje zájem o inovace a kvalitní výuku, což považuji za skvělou zprávu o naší univerzitě.

V tuto chvíli však nemohu dát zelenou investici v řádu jedné miliardy korun bez jasně doložené ekonomické udržitelnosti. Není dořešeno financování stavby ani provozní model. Mojí odpovědností je chránit dlouhodobou finanční stabilitu univerzity. Je třeba dodat, že jde o mimořádně komplexní projekt, který vyžaduje velmi důkladnou přípravu a mj. i úzkou spolupráci s městem.

Kde vnímáte největší rezervy? Co byste z dnešního pohledu udělal jinak?

Citlivým místem fungování univerzity zůstává oblast interní komunikace. Přiznávám, že jsem sám doufal v rychlejší a znatelnější změnu. Pevně věřím, že velký krok vpřed bude znamenat spuštění intrawebu, které chceme stihnout ještě na podzim. Je povzbudivé, že je alespoň hojně využívaná a pozitivně hodnocená studentská aplikace. Druhou citlivou oblastí je digitalizace. I tam vnímám, že by věci mohly jít rychleji. Narážíme bohužel mimo jiné i na personální kapacity našeho Centra informačních technologií. Ale i tak se povedlo dost, například vyladit přihlášky ke studiu, evidenci majetku, průvodky ke smlouvám, žádanky, odměny, personální dokumenty, hodnocení zaměstnanců a brzy, věřím, spustíme i elektronické výkazy odpracované doby. Kromě toho rozšiřujeme digitalizaci oblasti doktorského studia.

Co vaše vize do druhého období?

Mám jasnou představu o tom, kam by se měla univerzita dál posunout. Naší ambicí není být největší univerzitou, ale jak praví naše motto – univerzitou s posláním – otevřenou světu a angažovanou v regionu. To znamená spojovat kvalitní vzdělávání, mezinárodně respektovaný výzkum a odpovědnost vůči Moravskoslezskému kraji. Také je třeba připomenout, že v průběhu druhého období skončí výrazná podpora evropských projektů, a proto je nutné univerzitu provést, přesměrovat ji i na jiné zdroje.

Dosud směřovaly významné zdroje do podpory infrastruktury, v dalším období budeme tyto kapacity rozvíjet. Tato vize se promítá do připravovaných projektů jako LERCO 2.0 nebo RESCUE, které propojují univerzitu s nemocnicemi, průmyslem i veřejnou správou, kdy dominantní část financí bude směřovat do zaměstnanců.

Do druhého období bych šel také se závazkem, který by spočíval v doladění intrawebu, omezení duplicitní komunikace a zavedení měřitelného plánu další digitalizace.

Z dnešního pohledu také vnímám, že i některé personální změny byly přínosné a mohly proběhnout dříve.

Jaké jsou vaše další priority pro další období?

Největším aktivem univerzity jsou lidé. I když nejsme zrovna bohatá univerzita, budu se snažit nadále směřovat finance do zaměstnanců a studujících. Mzdy by měly růst stejně jako rozpočet OU. Chystám se zlepšit i podmínky a zázemí doktorandů – mimo jiné pro jejich aktivity vybudujeme nové prostory v univerzitní knihovně. Velkou pozornost hodlám věnovat přípravě nových akreditací, kde fakulty potřebují maximální podporu. A obecně chci napřít ještě více sil směrem k získávání evropských výzkumných projektů a dalších externích prostředků, protože nás čeká demografický propad a konec relativně štědrého období podpory. Tyto výzvy musíme společně zvládnout.

Vedle toho chci pokračovat v modernizaci univerzity – od digitalizace a smysluplného využívání umělé inteligence až po zjednodušování administrativy tak, aby akademici a výzkumníci mohli věnovat co nejvíce času výuce a výzkumu. Důležitá pro mě bude také internacionalizace, získávání kvalitních lidí ze zahraničí a další posilování pozice Ostravské univerzity jako sebevědomé evropské univerzity (více např. v tomto rozhovoru)

Ubírá se podle vás rozvoj Ostravské univerzity správným směrem?

Věřím, že z hlediska investic určitě. Už 7. září budeme otevírat budovu výzkumného centra LERCO v areálu Lékařské fakulty. Prioritou je pochopitelně včasné dokončení dvou nových bloků kolejí na Hladnově, což je akce za cca tři čtvrtě miliardy korun.

Kdyby se nám nepodařilo vyjednat podporu města a kraje ve výši 180 milionů korun, stavbu kolejí by nebylo vůbec možné zahájit. Musím dodat, že taková výše podpory není v krajích obvyklá, což mi potvrdila řada kolegů rektorů z jiných univerzit.

Pochopitelně bedlivě dohlížíme i na realizaci rekonstrukcí budov Přírodovědecké a Filozofické fakulty. Do příštích let považuji za důležitou rekonstrukci budovy Fakulty umění v Mariánských horách, rekonstrukci a rozšíření budovy Ústavu anatomie Lékařské fakulty a dostavbu areálu Pedagogické fakulty na ulici Fráni Šrámka.

Rád bych zdůraznil, že celkový objem investic OU je dnes mnohem větší než dříve. Podařilo se nám získat více než 2,2 mld. Kč na investice. Měsíčně dnes proinvestujeme kolem 50 milionů korun, což je násobně více než v předchozím období. Toto klade obrovské nároky na řadu oddělení.

Zastavme se u podmínek doktorského studia. To je celorepublikově hodně viditelné téma.

Je, pro nás se to téma stalo jednou z priorit, ačkoliv rozpočtově se potýkáme s většími problémy než řada jiných VŠ. V našem strategickém záměru jsme se zaměřili na celý systém velmi pečlivě a u kulatých stolů MŠMT je OU ustanovena spolu s ČZU jako univerzita koordinující tato jednání po obsahové stránce. Vytvořili jsme novou pozici koordinátorky doktorských studií, zavedli jsme adaptační kurz Doktorandské rozkoukání, je spuštěný nový web pro doktorandky a doktorandy obsahující veškeré podpůrné informace včetně kurzů Doktorské školy, které rozšiřujeme. Během léta pracujeme na anglické verzi všech dokumentů i samotného webu, aby do nového akademického roku bylo vše plně v provozu. Rekonstrukce jednoho z pater Univerzitní knihovny po uvolnění knihovního fondu by měla vytvořit důstojné prostředí nejen Doktorské škole, které známe např. z PhD akademie na partnerské VŠB-TUO, ale také nabídnout prostory sloužící jako studovny a místnosti pro workshopy a další aktivity studujících. Ještě v tomto roce chystám další kroky, které pomohou i finanční situaci „starších“ doktorandů.

Nemluví se příliš o aplikovaném výzkumu?

Základní výzkum zůstává pilířem Ostravské univerzity. Ročně do něj u nás směřuje více než 150 milionů korun institucionální podpory a systém jeho financování jsme neoslabili. Současně však reagujeme na změny evropských výzev, které stále více cílí na aplikovaný a interdisciplinární výzkum. Pokud chceme v budoucnu uspět v soutěžích o prostředky v řádu miliard korun, musíme umět obě oblasti propojit.

A co podpora evropských projektů, kde OU není příliš úspěšná?

Operační programy a evropské výzkumné projekty jsou dvě strany téže mince. Od roku 2023 jsme získali více než 4,25 miliardy korun. V tomto ohledu patříme mezi nejúspěšnější univerzity v České republice. Současně to však vyčerpalo značnou část našich organizačních a zejména výzkumných kapacit. Díky OP máme rekordně posílené výzkumné týmy a současně jsme vybudovali a rozšiřujeme personální kapacity pracoviště pro podporu Evropských projektů.

Teď je chceme ve větší míře využít pro evropské výzkumné projekty.

Nicméně je třeba si připomenout, že dlouhodobým problémem naší univerzity nebyla jen úspěšnost, ale především nízký počet podaných žádostí. Situaci jsme změnili vytvořením specializované podpory pro evropské granty. Zatímco mezi lety 2014–2023 bylo podáno 29 projektů Horizont Evropa, v období 2024–2026 to bylo již 50 a další se připravují.

Pokud vás Akademický senát Ostravské univerzity znovu zvolí, chystáte v případném druhém období nějaké změny?

Ano. Při studijní komisi bych rád zřídil pracovní skupiny pro oblasti mikrocertifikátů a digitalizaci + distančního vzdělávání, které považuji za velmi důležité pro rozvoj OU. Směrem ke studujícím bych chtěl nabídnout výraznější administrativní podporu vybraným akcím, jako jsou Majáles, 17. listopad a systematickou podporu prvogeneračním studujícím, kterých je na OU hodně.

Také plánuji přesunout Poradenské a kariérní centrum pod úsek paní prorektorky Tomáškové, která má k řadě agend centra opravdu blízko. Do činnosti poradenského centra, včetně rodícího se Centra pro podporu vzdělávání, může přispět i nová vedoucí Centra pro mezinárodní spolupráci Tereza Vengřinová. Má k tomu odborné předpoklady i bohaté zkušenosti z působení na MŠMT.

Plánujeme také výběrové řízení na novou ombudsosobu. Stávající paní ombudsmanka vzhledem k vytížení na svém kmenovém pracovišti a objemu agendy sociálního bezpečí ukončí působení na OU na konci roku 2026. Patří jí velké díky za práci na systému sociálního bezpečí, který na OU dle mého názoru funguje velmi dobře.

Také počítám s pátým prorektorem (pro vnější vztahy, umělou inteligenci a digitalizaci), kterým by byl doc. Ondřej Volný, v současnosti proděkan lékařské fakulty a vedoucí katedry umělé inteligence, digitalizace a inovativních technologií a předseda odborné společnosti – Česká společnost pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). Na srovnatelných univerzitách povětšinou alespoň pět prorektorů mají.

Zazněla spousta věcí, kdybyste se měl ale teď naposled ohlédnout za předchozím obdobím, jak byste je zhodnotil?

Jsem si jistý, že máme konkrétní výsledky. Za poslední čtyři roky se nám podařilo univerzitu výrazně posunout. Otevřeli jsme Zubní lékařství, rozjeli LERCO a další strategické projekty, zahájili výstavbu nových kolejí a posílili vědu, transfer i mezinárodní spolupráci. Zájem o studium na OU přitom dál roste a v roce 2026 jsme překročili 17 tisíc přihlášek. Současně jsme posílili podporu studentů, doktorandů i zaměstnanců a výrazně prohloubili spolupráci s městem a krajem. První období tak podle mě nebylo jen o jednotlivých projektech, ale o tom, že se Ostravská univerzita stala sebevědomější, viditelnější a lépe připravenou na další etapu svého rozvoje. Na tom chci v druhém období stavět.